Surf Chick´s Diary

Druhý den v Maroku jsem vstala brzy a udělala snídani na terase, kluci instruktorští byli unešení, prý jsem jim chyběla. Jeli jsme na vlny na sever. Na místo, kde snad ještě nikdy neviděli surfaře. Celá vesnice sledovala, jak projíždíme, děti vybíhaly ze školy a běžely s námi skoro až na konec ulice. Bylo to úplně jako z nějakého dokumentu. Hliněné domy, kozy a velbloudi, doutnající pece na chleba, všude děti a korpulentní dámy v zástěrách sledující nás ze zápraží.  Když jsme dorazili na pláž, zjistili jsme, že budeme muset ještě pár hodin počkat, než se vlny začnou lámat na tom správném místě.  Vytáhli jsme pruty, že si zatím zkusíme ulovit nějakou rybku. Já jsem si vybalila foťák a šla se projít po pláži. Najednou se na dokonale vyleštěné staré motorce přiřítil přímo ke mě marokánec. Začal hrozně mávat rukama a něco křičel.  Marokánci umí jen francouzsky a to zase neumím já, takže jsem jen zůstala stát a koukat na něj. Jemu to ale vůbec nevadilo, křičel na mě z